14. června 2021 Charita Otrokovice

Ohlédnutí za historií Charitní pečovatelské služby

Charitní pečovatelská služba je nejdéle poskytovanou službou Charity Otrokovice. Z počátku, kdy byla charitní činnost pouze dobrovolnická, šlo o pomoc s úklidem v rodinách s tělesně postiženým člověkem, opravami v bytech starých lidí, opatrováním, přípravou jídla a návštěvou starých osob.

„Začátky byly téměř „průkopnické“. Neměli jsme na co navázat, neměli jsme prostředky, ani prostory. První zaměstnankyně Charity byla moje žena Alexandra, která nastoupila 1. 1. 1993 jako pečovatelka, dovážela a vydávala obědy důchodcům na DPS na Baťově. Tím byl položen základní kámen pro vznik Domácí pečovatelské služby,“ vzpomíná první ředitel Charity Otrokovice pan Záleský.

Postupně se služba rozvíjela. Klientům byla poskytována péče o osobu, obstarávání a podávání jídla, nákupy, donáška léků a doplňovalo se to ošetřovatelskou činností. S dlouho očekávaným Zákonem o sociálních službách, který vstoupil v platnost 1. 1. 2007, přišla i celá řada změn, které se odrazily ve všech službách Charity. Nejvýraznějším problémem se stala velmi nízká státní dotace. Následovala radikální opatření, snížení počtu pracovníků i omezení rozsahu služby. Došlo také k rozdělení Charitní ošetřovatelské a pečovatelské služby.

„S platností zákona o sociálních službách v roce 2007 přišel nárok na příspěvek na péči. Lidé najednou měli nějakou částku, někdy i vysokou, a to je změnilo. Stalo se mi i to, že jeden člověk dostal příspěvek a čím větší byl, tím víc nás hlídal a tím víc byl na nás nepříjemný. Viděl, že si část těch peněz může nechat pro sebe, a my jsme mu tu částku vlastně odčerpávali. A dostávali jsme se i do konfliktů,“ vzpomněl Petr Mikulášek, který v pečovatelské službě pracoval 10 let.

Jak se měnila doba, měnilo se technické vybavení služby. Zvyšovaly se nároky na různé pomůcky, které usnadňovaly práci pečovatelům i dalším členům rodiny, tím vznikla Půjčovna kompenzačních pomůcek. Také na vzdělání pečovatelů a ošetřovatelů je kladen stále větší důraz.

„Na začátku se vozily obědy na kárce, pak jsme dostali auto a mohli jsme zajet i do sousedních obcí. Také zdravotní sestry již byly mobilnější,“ vypráví Petr Mikulášek.

Dnes pracují ve službě 4 zaměstnanci, kteří denně navštíví v průměru 11 klientů a od rána do odpoledne se téměř nezastaví. Rozsah nabízených služeb se různě měnil s požadavky klientů.

„I když se může zdát, že v naší službě není co vylepšovat, opak je pravdou. Díky vlastnímu automobilu můžeme klienty odvést například k lékaři. S rychlejšími přesuny mezi návštěvami, ale také při nákupech a vyzvedávání léků pomáhají pečovatelkám elektrokola, která se podařilo pořídit za přispění otrokovických firem a Nadace ČEZ,“ uzavírá Jana Šuranská, vedoucí Charitní pečovatelské služby.